Domeček

27. srpna 2013 v 17:07 | Angel-Devil |  Černé historky
Bylo mi 6 let.Měla jsem stejně starou sestru.
Náš dům je starý 200 let.Všechny mísnosti jsem znala.Až na jednu.Rodiče nám zakázali do ní chodit ,od té doby co tam vlezla sestra.Celé hodiny si tam hrála s domečkem pro panenky, který tam zůstal od původních majitelů.
Od té doby se chovala divně.Na pár dní byla znova normální ale teď.....se chová naprosto stejně jako, když si hrála s domečkem.K domku mě odmítala pustit a ,když jsem se přiblížila ke dveřím vyprskla na mě, že jsem zmije jedovatá.
Jednou pozdě večer mě probudilo zavrzání.Prudce jsem se zvedla z postele.Vše bylo v pořádku ,ale sestra neležela v posteli.Šla jsem se podívat dolů, abych zjistila jetli se nešla jenom napít.Dole nebyla ani u rodiřů.Všechno jsem prohledala.
Stála jsem vyděšená na chodbě.Zpoza zamčených dveří jsem slyšela hlasy.Podívala jsem se klíčovou dírkou.
U domečku pro panenky seděla sestra.Nehýbala se.Pak otočila hlavou ,ale ne jako ,když se otočí normální člověk.
Otočila ji celou.Bylo slyšet jen prasknutí jako ,když se láme porcelán.Podívala jsem se sestře do tváře.
Ve tváři měla stále vyděšený pohled.Její tvář vypadala jako nakreslená.
NIKDY SE SEM NEPŘIBLIŽUJ.Zaskuhrala.Nemohla jsem se odlepit od země.Až do té doby, než se zvedla a šla ke dveřím.
Skočila jsem do postele a pod dekou jsem se modlila.
Probudila jsem se brzy ráno s nedějí že to byl jen sen.Sestra byla pořád pryč.Šla jsem ke dveřým.
Byly pootevřené.Někdo zničil zámek, ale na klice nebyly otisky.
Sedla jsem si k domečku.Mojí pozornost upoutali porcelánové panenky navlečené do nočních košilek.
Na obličeji měli namalované ty nejhorší nejustrašenější obličeje.Vyděsila jsem se.Couvla jsem a ozvalo se dupnutí.To byla osudová chyba.Všechny panenky se na mě otočili.Zvedla jsem se a rozeběhla jsem se ke dveřím.Marně jsem do nich bušila.Byli opět zavřené.Uslyšela jsem své jméno.Otočila jsem se.Předemnou stáli jaké si průhledné dívky v nočních košilích.Jedna znich byla moje sestra.U panenek byla volná jedna židle.
Najednou mi to došlo.Do očí se mi vlily slzy.Sestra ke mě natáhla ruku a já se jí dotkla.Dívky zmizeli.
Cítila jsem jak stěží hnu krkem.Jak se mi hrůzný výraz kreslý na obličej.Jak nemohu hnout rukama ani nohama.
Jak nemohu otevřít ůsta.
Pak už jsem jen seděla na dřevěné židličce mezi panekami.Jedna znich se nehezky na mě usmívala.
Moje sestra seděla naproti mě.Měla hlavu zakloněnou jako by si zlomila krk.
Došlo mi co se včer stalo.Ty panenky proměnili moji sestru.Když se otočila, zlomila si porcelánoví krček.Začínala se měnit jako jí.Doběhla ke dveřím otevřela je, ale už mě nestihla varovat.
The end
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ondra56 ondra56 | 27. srpna 2013 v 20:44 | Reagovat

Trapný, ten příběh jsem už slyšel.

2 bobča bobča | 27. srpna 2013 v 20:44 | Reagovat

[1]:Mě se náhodou líbí. Navíc já ho neslyšela.

3 Angle-Devil Angle-Devil | 29. srpna 2013 v 12:25 | Reagovat

[1]: Tké jsem ho slyšela ale trochu v delší verzi.Napsala jsem ho skráceně.
Ale přesto děkujeme za tvůj názor.
:-)

4 sovi-doupe sovi-doupe | 13. listopadu 2013 v 18:48 | Reagovat

Pěkné, příběh jsem ještě neslyšela.
Máte tam jen pár překlepů a několik špatných koncovek. Mimochodem, ještě jedna nesrovnalost: „Jak mohla ta holka vědět, že na klice nejsou otisky?“ :-?
Jinak fajn. Dávám plný počet hvězdiček. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama